7. kapitola - Úloha z kouzelných tvorů a Obrana

19. ledna 2011 v 14:28 | *MiNiE* |  °°°Me & Marauders°°°
Me and marauders
"Lily prosím!" tuhle větu jsem řekla to odpoledne alespoň po padesáté.
"Ne. A konec. Nemůžu za tebe dělat TVOJE domácí úkoly. Víš, že tě mám ráda, True, ale nemůžeš po mně chtít, abych dělala práci za tebe!" trvala na svém Lily. Zavrtala se ještě víc do křesla a založila si ruce na prsou. Nazazlívala jsem jí to. Ani na ni nebyla naštvaná. Ale tu úlohu jsem potřebovala.
"Fajn!" usmála jsem se. Napadlo mě něco famózního. Lily se zamračila. Můj úsměv se jí také nelíbil. Ale než stihla něco namítnout...

Už jsem se brodila zástupy nebelvírských studentů směrem ke čtyřem chlapcům, kteří seděli v křeslech u krbu a o něčem se dohadovali.
"Ahoj, Remusi. Víš...snažila jsem se dodělat tu úlohu z Péče, ale nejde mi to..." usmála jsem se na hnědovlasého mladíka.
"Promiň, True, ale ještě ji nemám napsanou. Napíšeme jí spolu, jestli chceš..." oplatil mi úsměv. 
"To by bylo fajn!" opětovala jsem mu úsměv. 
Všichni tři kluci odešli. Blackovi se ovšem očividně vstát nechtělo.
Potom jsem se usadila vedle Rema. Vytáhl učebnici a pergamen a začal něco psát. Všechno jsem to opsala. Po chvilce ho to ale očividně přestalo bavit.
"Tak co tam napíšeme dál, True?" povzdechl si a ukázal někam do učebnice. Výmluvně jsem se na něj usmála. Vážně jsem nevěděla, co tam mám psát.
"Dobře, tak piš!" zasmál se a psal dál. Oddechla jsem si.

Asi za hodinu bylo všechno hotové. Odhodila jsem brk a promnula si ruku. Z toho věčného psaní mě pěkně bolela.
Remus se na mě usmál a začal svoji esej sušit. Úsměv jsem mu opětovala.
"Strašně děkuji, Remusi. Nebýt tebe, tak tu esej nemám! Díky!" prohlásila jsem. Podal mi tu moji. Když se mě dotkl...bylo to neuvěřitelně krásné. Jako by mnou projela elektřina. Podle toho, jak se zachvěl, reagoval úplně stejně.
Chvilku jsme si jen tak koukali do očí.
"Tak zase někdy, True! A nemusíš děkovat! Udělal jsem to rád!" usmál se.
"Ale jo. Vy čtyři mi pořád pomáháte..." povzdechla jsem si.
"Nedělej si starosti, True. Děláme to rádi. Máme tě rádi!" prohlásil tiše Remus. Usmála jsem se.
"Tohle mi ještě nikdo neřekl!" špitla jsem a zaháněla slzy dojetí.
"Všichni tě tu mají rádi. Lily třeba..." usmál se Rem. Přikývla jsem a úsměv mu opětovala.
"Ještě jednou díky, Remusi. Máš to u mě!" usmála jsem se. Lily už ve společence nebyla. Asi zalezla před Potterem do ložnice...

Druhý den jsme byly na snídani mezi prvními. Proklínala jsem Lily a její brzké vstávání.
Hned první hodinu jsme měli Přeměňování. Profesorka jen vykládala novou látku a moc si mě nevšímala, stejně, jako v té praktické části. Ani jsem se nedivila. Přeměňování bylo další z těch pro mě zapovězených předmětů. Ale nějak jsem to všechno zvládla.

Potom...Obrana. Se zmijozelem. A mojí matkou.
Když jsme vešly s Lily do třídy, celá zmijozelská partička už tam byla. Malfoy mě znovu probodl opovrhujícím pohledem. Okamžitě jsem odvrátila hlavu a sedla si do druhé lavice na "nebelvírskou část". Lily mě následovala.
Malfoy vstal a kráčel směrem k nám. Pomooc!!!
"Tak co, Haroldová? Očekával bych, že se poučíš..." ušklíbl se a škubl hlavou směrem k Lily sedící vedle mě.
"Poučím? Vypadni, Malfoyi!" zasyčela jsem. Nenáviděla jsem ho. Tak příšerně moc jsem ho nenáviděla!
"Vzpomeň na bratra, Haroldová!" usmál se na mě sladce a odešel si zase sednout. Lily na mě zmateně pohlédla.
"Říkalas, že nemáš sourozence!" prohlásila vykolejeně. Rozpačitě jsem se usmála.
"Proč o tom nechceš mluvit?" zeptala se Lily mile a stiskla mi ruku. Vyškubla jsem se z jejího sevření.
"Prostě nechci, Lily!" řekla jsem pevně. V tu chvíli zazvonilo. Lily se na mě naposledy smutně podívala a potom upřela oči na moji mamku, která se v tu chvíli postavila před tabuli.
"Jmenuji se Janine Haroldová. Jsem si jistá, že spolu budeme vycházet. Chtěla bych jenom říct, že nesouhlasím s některými výroky ve vaší učebnici. Moje hodiny budou tedy čistě praktické. Dle mého mínění vás to lépe připraví.. Jak totiž víme, budeme to do budoucna potřebovat...!" usmála se máti. AU. Viděla jsem její rozhořčení, když mluvila o tom, že budeme ta kouzla potřebovat... Ve třídě se po tomhle rozezněl šepot. Nebelvírští se o tom bavili se zaujetím a zmijozelští se tvřářili jako tisíc čertů. Ale každý pochopil, co tím bylo míněno.
"Začíná se mi ta učitelka líbit. A nemá špatnej zadek!" zašeptal vedle nás Sirius Black Jamesovi. James se uchichtnul. Zamračila jsem se. MLUVIL TAK O MÉ MATCE!!
"Blacku kroť se! Je to má matka!" zasyčela jsem na něj. Black se ušklíbnul a neodpověděl. GRR!
"Tak, to by stačilo, utište se! Vyzkoušíme si teď jako opakování z minulých ročníků takové malé souboje. Roztřídíte se do dvojic a pokusíte se spolu bojovat! Dvojice budou smíšené!" přikázala máti. Ta autorita z ní přímo sršela. Takovou jsem ji neznala.
"Můžu být s tebou?" přišel ke mně Remus Lupin a váhavě se usmíval.
"Samozřejmě!" usmála jsem se také a postavila se k němu. Lily byla nucena jít s Potterem, protože na ni už nikdo jiný nezbyl. Prskala jako kočka a tlumeně nadávala, zatímco James byl v jednom nebi. Black zůstal ve dvojici s jednou naší spolubydlící, Hilary. Vypadala, že to s ní za chvíli samým blahem sekne. Peter dvojici nesehnal, takže se mamka nabídla, že bude pomáhat jemu.

Hodina proběhla celkem v klidu. Mamka byla úžasná. Bylo ale vidět, jak Malfoye nesnáší. Každý ve třídě si všiml, jak se k němu chovala. Úsečně, nepříjemně...a mračila se na něj. Neustále. Ale Malfoy nevypadal, že by mu to vadilo. Vždyť...byla to "jen mudlovská šmejdka"...
I ostatní předměty ten den byly dobré. V Bradavicích se mi nesmírně líbilo. Už nikdy bych se do Kruvalu nevrátila. Bradavice se staly mým domovem. Kdežto Kruval by to nikdy nedokázal.
 


Komentáře

1 poseroutky poseroutky | Web | 19. ledna 2011 v 14:30 | Reagovat

Ahoj,na mém blogu se nachází soutěž pokud chceš tak se můžeš zůčastnit pěknou zábavu ti přeje blog Poseroutek

Ps:Promiň za reklamu

2 Twinky Twinky | Web | 13. dubna 2011 v 11:23 | Reagovat

Suprové! Trudina mama vyzerá ako super učiteľka!!! ;)

3 wolf-lucy wolf-lucy | E-mail | Web | 1. srpna 2011 v 20:32 | Reagovat

Že by něco s Remesem?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










VĚTŠINA POSTAV V MÝCH POVÍDKÁCH PATŘÍ J.K.ROWLINGOVÉ!! BLOG NEBYL VYTVOŘEN ZA ÚČELEM ZISKU,
PRÁVA NEJSOU VYHRAZENA!!!
TEDA...KDYŽ NEPOČÍTÁTE POSTAVY, KTERÉ JSEM STVOŘILA JÁ A JENOM JÁ. U TĚCH NESTRPÍM KOPÍROVÁNÍ ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ. JSOU TO VŠECHNO ČÁSTI MÉ PODIVNÉ OSOBNOSTI A KE VŠEM Z NICH MÁM CITOVÝ VZTAH! PROTO KAŽDÉ "VYPŮJČENÍ BEZ DOVOLENÍ" OKAMŽITĚ HLÁSÍM!!!