Love The Way You Lie

29. ledna 2011 v 17:20 | *MiNiE*
Jméno: Love The Way You Lie
Autor: *MiNiE* (já)
Stav: songfic
Song: Love The Way You Lie - Eminem feat. Rihanna
Postavy: Sirius Black, matka, dcera
Moje spokojenost: 62%
Věnování: všem

ONA:
Prostě tu stojíš a koukáš jak hořím
Ale je to v pořádku, protože se mi líbí jak to bolí
Prostě tu stojíš a slyšíš mě brečet
Ale to je v pořádku, protože miluju jak umíš lhát
Miluju jak umíš lhát...

Bouřkově šedé oči se vpíjely do mých. Oba jsme se snažili tu chvíli prodloužit, jak nejvíc to šlo. Za ty léta se nic nezměnilo. Měl mě v šachu. A ani o tom nevěděl. Tenkrát se mi dařilo předstírat, že mi to nevadí. Že mi nevadí být jednou z mnoha. Jen další v řadě. Ale teď? Nevím. Možná.

ON:
Nemůžu ti říct, co to ve skutečnosti je
Mohu ti pouze říct, co cítím
A právě teď je to klidná noc bez větru
Nemůžu dýchat ale stále bojuju dokud mohu
Tak dlouho dokud špátné vypadá dobré, jako když letím
Omámen právem, opit nenávistí
Jako bych byl zlobící se kresba a miluju to čím víc trpím, dusím se
A těsně před tím, než se utopím, ona mě zachrání
Ona me sakra nenávidí a já to miluju
Počkat! Kam jdeš? Opouštím tě
Ne, neopouštíš. Pojď zpět, vracíme se.
A od znova
Je to tak šílené když to jde dobře, když to jde krásně
Jsem Superman s větrem v zádech
Ona je Louis Lane ale když je špatně, je to hrozné, pukám studem
Kdo je to? Neznám ani jeho jméno
Vztáhnu na něj ruku, nikdy se nesnížím tak hluboko znovu
Myslím, že neznám svou vlastní sílu...

Vidět ji po tolika letech... Vlastně se skoro nic nezměnilo. Někomu mohlo až připadat, že se nezměnila. Jen já jsem věděl, jak moc. Zmoudřela a zvážněla. Nebyla to už ta bezstarostná holčička. Byla dospělá žena. Ale to neznamenalo, že se mi nelíbila. Líbila. A moc. I když ta noc pro ni nikdy nic neznamenala...pro mě to byla nejkrásnější noc v životě. Miloval jsem ji. Ale chtěl jsem být silný a nedat nic najevo. Povedlo se mi to..?

ONA:
Prostě tu stojíš a koukáš jak hořím
Ale je to v pořádku, protože se mi líbí jak to bolí
Prostě tu stojíš a slyšíš mě brečet
Ale to je v pořádku, protože miluju jak umíš lhát
Miluju jak umíš lhát, Miluju jak umíš lhát...

Tenkrát to bolelo. Byla jsem jenom malá holka. To odmítnutí zatřáslo celým mým já. Změnilo mi život. Nikdy jsem nebyla připravená na samotu. Byla jsem sama. Se zlomeným srdcem a dcerou bez otce. A on si užíval dál. Aniž by cokoliv věděl.

ON:
Už jsi někdy někoho miloval tolik, že jsi mohl sotva dýchat když jsi byl s ním
Potkal jsi, a nikdo z vás nevěděl, co je porazí
Máš ten teplý zmatený pocit
Yeah, ty chvíle odpočinku na které jsi zvyklý
Teď je ti sakra špatně, když se na něj podíváš
Přisahala jsi, že ho nikdy neuhodíš, nikdy neuděláš nic co by ho ranilo
A teď si tváří v tvář chrlíte jed vašimi slovy, které kričíte
Taháte se za vlasy, škrábete se
Shoď ho, přitlač ho
Tak ztraceni ve chvílích, ve kterých jste
Je to závod, ve kterém ti ukradli loď
Říkají, že bys měl jít svou cestou
Kdyby tě neznali, protože dnes je jako včera
Včera byl konec, to je jiný den
Zní to jako hraní rozlámané nahrávky, ale slíbil jsi jí
Že příště se budeš kontrolovat
Nedostaneš další šanci
Život není hra
Ale lhal jsi znova
Teď se musíš koukat, jak tě opouští
Myslím, že proto se tomu říká okenní tabule...

Vyčítal jsem si to celých dvanáct let, které jsem měl na to, abych si to promyslel. Udělal jsem chybu. Pořádnou. Byla možná pod mojí úroveň. Jako mudlovská šmejdka... Ale to jí nebránilo v tom, aby mě očarovala. To nebránilo mě, abych se zamiloval. A přesto jsem ji opustil. Nechtěl jsem si přiznat, že mě to tolik vzalo. Tolik mě vzalo něco, co pro ni neznamená vůbec nic. Je to ostuda. Nemusel jsem si na nic hrát a být s ní. Ale jsem Black, mám to v krvi.

ONA:
Prostě tu stojíš a koukáš jak hořím
Ale je to v pořádku, protože se mi líbí jak to bolí
Prostě tu stojíš a slyšíš mě brečet
Ale to je v pořádku, protože miluju jak umíš lhát
Miluju jak umíš lhát, miluju jak umíš lhát...

Už nikdy jsem ho nechtěla vidět. Celých dvanáct let jsem se utěšovala tím, že je to zločinec. Že mě oklamal. Darebák. Že si nezaslouží být milován. Ale věděla jsem, že to úplná pravda není. Nenáviděla jsem ho jen protože jsem ho milovala. Zklamal mě. Ale přes to všechno jsem hořela touhou ho spatřit. A splnilo se mi to.

ON:
Teď už vím, že řekl věci, které nechtěl
A spadli jsme zpět ke starým zvykům a činnostem
Ale tvá povaha je stejně špatná jako ta moje
Jsi stejný jako já
Ale když to přejde v lásku, jsi jako oslepený
Baby, prosím vrať se
Nebyla jsi to ty, baby, ale já
Možná náš vztah nebyl tak šílený jak se zdál
Možná tohle se stane, když se tornádo potká se sopkou
Jediné co vím, je že tě příliš miluju, abych to překonal
Pojď dovnitř, zvedni tašky z chodníku
Neslyšíš tu upřimnost z mého hlasu
Říkám, že to byla má chyba
Podívej se mi do očí
Příště na to kašlu, nechám pěsti položené
Příště. Nebude žádné příště
Omlouvám se, přestože vím, že je to lež
Už mě nebaví si hrát, chci ji zpátky
Vím, že jsem lhář
Pokud někdy ještě zkusí sakra odejít
Připoutám ji k posteli a podpálím dům...

Obdivoval jsem Jamese. Ne protože byl famfrpálové eso. Protože dokázal milovat. Nikdy před láskou neutekl. A to nebyl z žádné významné kouzelnické rodiny. Byl lepší. A já mu záviděl. Já utekl. Byl jsem zbabělec. Vždycky jsem chtěl být nad věcí. Ale už to nedokážu. Nedokážu předstírat, že se nic neděje. Že k ní nic necítím. Já ji miluju. Víc jak dvanáct let. Měl jsem příležitost být s ní a propásl jsem ji. Znamená tohle všechno druhou šanci?
Udělal jsem pár kroků směrem k ní. Kopírovala oje pohyby. Nechala se obejmout. Políbit. V tu chvíli jsem byl nejšťastnějším mužem na zemi. Protože mi odpustila. Mohl jsem být zase s ní. Co víc jsem si měl přát? Byl jsem blázen, když jsem ji odmítl. Zavrhl. Ale to už se nestane. Nedopustím, abych byl bláznem...
"Mami, co se to..." do místnosti vešla dívka. Asi třináctiletá. Byla mi tolik podobná. Moje dcera. Začal jsem se nenávidět mnohem víc. Chtěl jsem být lepší, ale ublížil jsem té, která mi byla nejdražší. Dobří lidé tohle nedělají. Ale já už budu dobrý!

ONA:
Prostě tu stojíš a koukáš jak hořím
Ale je to v pořádku, protože se mi líbí jak to bolí
Prostě tu stojíš a slyšíš mě brečet
Ale to je v pořádku, protože miluju jak umíš lhát
Miluju jak umíš lhát, miluju jak umíš lhát...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama










VĚTŠINA POSTAV V MÝCH POVÍDKÁCH PATŘÍ J.K.ROWLINGOVÉ!! BLOG NEBYL VYTVOŘEN ZA ÚČELEM ZISKU,
PRÁVA NEJSOU VYHRAZENA!!!
TEDA...KDYŽ NEPOČÍTÁTE POSTAVY, KTERÉ JSEM STVOŘILA JÁ A JENOM JÁ. U TĚCH NESTRPÍM KOPÍROVÁNÍ ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ. JSOU TO VŠECHNO ČÁSTI MÉ PODIVNÉ OSOBNOSTI A KE VŠEM Z NICH MÁM CITOVÝ VZTAH! PROTO KAŽDÉ "VYPŮJČENÍ BEZ DOVOLENÍ" OKAMŽITĚ HLÁSÍM!!!